Ačkoliv většinu víkendů od jara do podzimu trávíme na svatbách, naše práce končí tehdy, kdy svatební den teprve začíná. Jedna svatba ale byla výjimkou. Ženil se můj švagr Štěpán a se svojí snoubenkou Gabrielou mě požádali, abych se postarala o květinovou výzdobu. Díky tomu jsem si užila nejen přípravy, ale i samotný svatební den. A vás nyní zvu k pohledu do zákulisí – přečtěte si, jak vlastně vše probíhá, co si připravit i co si ohlídat, když svatbu zrovna plánujete.
Vše začíná na papíře. Nebo spíš v moodboardu
Gabča a Štěpán si svůj svatební den naplánovali na čtvrtou srpnovou neděli. Moje práce ale začala už o několik měsíců dříve, kdy jsem si vyslechla představu snoubenců a připravila jim moodboard na míru. V něm vždy shrnuju vše, co se výzdoby a květin týká a postupně do něj doplňuju podle toho, jak se domluva vyvíjí a mění.
Moodboard je moje srdeční záležitost – jeho přípravou sice trávím spoustu času, ale neskutečně mi ulehčí práci. Výhody má i pro snoubence, kteří díky němu jasně vidí:
v jakém duchu se květiny ponesou,
co nesmí chybět a co se naopak ve výzdobě určitě neobjeví
a černé na bílém mají také cenu, kterou si odsouhlasíme a která se pak nemění.
Pro mě je moodboard velkým usnadněním ve dnech před svatbou, kdy objednávám kytky a vracím se k náladě svatby, podle které pak vážu kytice a aranžuju dekorace.
Moodboardu pro Štěpána a Gabču dominovaly odstíny krémové a béžové, právě v tom totiž měli švagr (a teď už) švagrová jasno hned od začátku. Přáli si elegantně laděné kytky v těchto barvách a použití travin – především pampas a zaječího ocásku. V kytici nevěsty se měly objevit jen květy, žádná zeleň.
Důležitou proměnou v přípravě výzdoby je také svatební místo. Právě to do značné míry udává tón celé veselky. V případě Gabči a Štěpána jsem místo dobře znala a zohlednila ho v nápadech, které jsem jim představila. Shodli jsme se pak, že lehce ztlumíme velmi elegantní pojetí výzdoby, které si původně přáli, a kytky budeme ladit více do lučního moodu právě proto, že svatební oslava se chystala ve srubu u jezírka obklopeném přírodou. Sem by se prostě styl královské svatby úplně nehodil.
V neposlední řadě jsem počítala i s náročnou logistikou – oproti svatbám, které chystáme s celým týmem KVETU, jsem na tuhle práci byla sama a nebylo tak v mých silách navázat několik složitých kytic a připravit veškerou výzdobu. Navíc dvěstěpadesát kilometrů od zázemí ateliéru. Hledala jsem proto řešení, která budou efektní a zároveň efektivní.
Kyticím pro družičky dominovala hortenzie, která jim dodala objem, stačilo ji doplnit jen trochou zeleně a byla cenově dostupná. Taková kytice je uvázaná rychle a vypadá skvěle. Hortenzie jsem použila i na výzdobu kostela, kde tvořily krásný kontrast k břečťanovým dekoracím.
Místo časově náročného vypichovaného dekoru na auto jsem zvolila jednoduchou dekoraci z gypsa a eukalyptu.
Od travin není daleko k sušeným květům, a tak jsem je také zakomponovala do výzdoby. Družby si ozdobily saka vývazky ze sušených travin a květin, které jsem připravila dopředu a nemusela jsem řešit, že by zvadly.
Z brněnského ateliéru do šumavské garáže
K odsouhlasenému moodboardu jsem se znovu vrátila pár dní před svatbou, kdy jsem objednala všechny květiny, traviny a další nezbytnosti. Výzva byla, jak vše dopravit na místo.
Šumava, kde se svatba konala, je krásná. Z Brna je sem ale cesta dlouhá a bez dodávky s chlazením bych kytky nikdy nedovezla ve skvělém stavu. A tak jsem začala hledat dodavatele, který mi kytky zaveze co nejblíže svatebnímu místu.
Můj oblíbený dodavatel mi naštěstí vyšel vstříc a kytky zavezl v podstatě až do garáže manželových rodičů, na kterou, jakožto na nejchladnější místo široko daleko, padla volba při rozhodování, kde veškerou výzdobu nachystám.
Na cestu jsme se vydali už ve čtvrtek, a jakmile květiny doručili, pustila jsem se do čištění. Pod rukama mi takto prošla každá jedna kytka a já už pomalu v hlavě skládala obrázek toho, jak budu další den kytky vázat.
Tři dny plné práce se proměnily do výzdoby, jakou si snoubenci vysnili
V pátek jsem se pustila do té nejkrásnější práce a pod rukama mi začaly vznikat korsáže, kytice a dekorace. Při přípravě svateb začínám kyticí pro nevěstu, na kterou vyberu ty nejkrásnější květy. Nevěstina kytice udá tón pro ostatní květiny a výzdobu, tudíž pak pokračuju kyticemi pro maminky a družičky, případně kyticemi na házení a dalšími dekoracemi. Jako poslední vážu drobnější vazby jako jsou korsáže, náramky, čelenky a další.
Pro Gabču a Štěpána jsem nakonec vytvořila:
svatební kytici v kulaté vazbě ze dvou typů klasických a trsových růží, trsových karafiátů a eustomy,
korsáž pro ženicha z květu růže a sušené trávy,
kytice pro maminky z gerber a růží a korsáže pro tatínky z květu karafiátu a sušiny,
kytici pro svědkyni a kytice pro družičky z hortenzií a několika druhů eukalyptů,
korsáže pro svědka a družby ze sušených květů,
výzdobu kostela z hortenzií a břečťanu,
výzdobu stolů, uvítací cedule a svatebního místa z několika druhů eukalyptu, olivovníku, pampas, rákosu a další zeleně
a výzdobu auta z gypsa a eukalyptu.
Aby kytice vydržely co nejdéle, je potřeba je skladovat ve vodě a v chladu – v ateliéru máme velkou lednici, na Šumavě stačila garáž a běžná lednička na korsáže. Výzdobu kostela a svatebního místa jsem nainstalovala ještě v pátek večer. A protože v kostele bylo také o pár stupňů méně než venku, skvěle vydržela do dalšího dne, kdy jsme ušetřili cenné minuty.
Dekoru svatebního místa vévodily velké květy růží, elegantní gladioly, vysoké hledíky a bílé delfinium, které dekoru dodalo luční vibe. Vše jsem aranžovala do ekologičtější varianty florexu – hustého zahradního pletiva, které jsem umístila do designových džberů s vodou. Kytky i traviny držely tvar, byly ve vodě a zároveň se pak daly snadno zrecyklovat.
V samotný svatební den jsem pak už jen nazdobila auto, zkontrolovala všechny kytice a doladila poslední detaily. A protože to bylo poprvé, co jsem „svoje“ kytky viděla v akci po celý den, pozorovala jsem i to, jak se chovají – díky tomu jsem si hned udělala několik poznámek, co si lépe ohlídat, aby všechny vaše svatby byly prostě perfektní.
A 3 tipy mám i pro vás:
pohlídejte si, aby na místě hostiny či odpolední párty byl dostatek váz, do kterých nevěsta, maminky, svědkyně a další umístí svoje kytice, které pak déle vydrží svěží,
zaměřte se na design korsáží (případně i náramků a hřebínků do vlasů) a vyhněte se takovým, kde dominuje jeden velký květ – tyto vazby se v průběhu svatebního dne hodně ničí tím, jak se lidé objímají. Může se tak stát, že po gratulacích bude korsáž úplně pomačkaná. Řešením je buď zvolit korsáž z menších květů či zeleně, anebo mít korsáže dvě a před focením je vyměnit.
pokud plánujete focení až při západu slunce, zvažte, zda nemít novou kytici jen na fotky – i svatební kytka dostává během dne celkem zabrat, zvlášť v létě, a na fotkách by mohla vypadat zmačkaně.
A co s kytkami po svatbě? Dokud vypadají pěkně, nechte je ve váze na chladném místě. Až začnou uvadat, kytici rozeberte, zvadlé květy vyhoďte, zbylým zastřihněte stonky a dál se z nich radujte. Například květiny a zeleň ze svatby Gabči a Štěpána ještě dlouhou dobu zdobily skleník tchýně.
Další variantou, vhodnou třeba pro růže, hortenzie nebo gerbery, je kytky usušit. Můžete si z nich nechat naaranžovat flowerbox nebo oslovit firmu, která sušené květy dále zpracovává do obrazů nebo stínítka lampy. Svoji svatební kytici pak budete mít neustále na očích.
Příprava každé svatby je časově i organizačně náročná, což o této platilo dvojnásob. Odměnou mi ale byla možnost vidět, jak to snoubencům sluší v kulisách květin, které mi prošly pod rukama. Posuďte sami.
Prohlédněte si fotky ze svatby Gabči a Štěpána:
Pokud si přejete svatební květiny z KVETU, ozvěte se mi na bara@atelierkvetu.cz a společně probereme detaily.
Foto: